Autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Linda Coufalová, Mgr. Barbora Melková, Simona Králová
Přinášíme vám nový seriál týkající se novelizace trestního práva. Seriál má za cíl přiblížit novinky, které s účinností od 1. 1. 2026 do českého právního řádu přinese tzv. depenalizační novela a další související zákony. První díl seriálu se věnuje zakotvení prvků restorativní justice do trestního řízení.
Zaměření na nápravu stavu způsobeného trestným činem se však projevuje i v dalších oblastech. Zejména pak v přístupu k samotným obětem trestných činů, u nichž má nově dojít k navýšení peněžité pomoci. Za tímto účelem byl kromě novely přijat i tzv. lex Anička, vyhlášený jako zákon č. 269/2025 Sb. Ten s účinností od 1. 1. 2026 novelizuje mj. zákon o obětech trestných činů[1] a jeho cílem je kvalitnější přístup justice ke zranitelným skupinám osob včetně obětí trestných činů a zároveň větší pomoc obětem obecně.[2]
Toho se snaží docílit mj. změnami ve výpočtu peněžité pomoci pro oběti, kdy se namísto paušálních částek bude nově postupovat podle násobků průměrné mzdy.[3] Paušální částky byly problematickým řešením, jelikož byly negativně zatíženy inflací a byly často neodpovídající. Násobky průměrné mzdy by v tomto ohledu měly platit za flexibilnější řešení.
Okruh oprávněných žadatelů o peněžitou pomoc se navíc zvýší. Mezi oprávněné pozůstalé bude nově spadat i druh/družka primární oběti.[4] Kromě toho se rozšíří i okruh tzv. zvlášť zranitelných obětí, za které budou nově považovány i oběti trestných činů sexuální útok dle § 185a a sexuální nátlak dle § 186 trestního zákoníku.[5] Tyto oběti tak budou nově požívat zvláštních práv plynoucích z tohoto postavení, která mají zajistit citlivý přístup k této specifické skupině obětí a zabránit jejich sekundární viktimizaci.
Financování se změní i v oblasti probace a mediace. Díky změně zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení[6] bude nově místo 5 % z těchto sankcí připadat Probační a mediační službě (PMS) dvojnásobek, tedy 10 %. Právě PMS se dlouhodobě zasazuje o uplatňování principů, které jsou vlastní i restorativní justici, když „usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.“[7] Dlouhodobě se však PMS potýká s nedostatkem financí i personálu, čemuž by tato změna měla částečně pomoci.
Aktuální novelizace tedy zavádí prvky restorativní justice a příbuzné principy hned v několika oblastech a posouvá trestní řízení novým směrem. Ocenit lze dále snahu o zlepšení pomoci obětem trestných činů a úpravy, které by měly napomoci dosáhnout efektivnější náhrady způsobené újmy. Popsané změny považujeme za vhodné a přínosné – jako dlouholetý partner Institutu pro restorativní justici ostatně vnímáme restorativní přístup jako správný krok.
[1] Odtud také mediální název lex Anička, který se opírá o případ oběti, která byla několik let sexuálně zneužívána nevlastním otcem a soudy pachateli uložili pouze mírný trest.
[2] Obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 269/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[3] Srov. § 28 zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[4] Srov. § 24 odst. 1 písm. c) zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[5] Srov. § 2 odst. 4 písm. c) zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[6] Srov. § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění od 1. 1. 2026.
[7] Srov. popis činnosti PMS na jejích webových stránkách. Blíže viz https://www.pmscr.cz/o-nas/.
