Má odložení věci vždy stejné důsledky? A proč je úprava nahlížení do spisu nepříznivá pro poškozené?
Partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL Lukáš Duffek, specializující specializující se na obhajobu ve všech fázích trestního řízení, trestní odpovědnost právnických osob a další oblasti trestního práva, upozorňuje na nesrovnalosti v postupu policie při prověřování trestních oznámení. Podle experta na trestní problematiku vytváří současná praxe rozdíl v právech poškozených podle toho, jakým způsobem policie věc uzavře.
„Zásadní rozdíl je, zda policie odloží věc podle trestního řádu, nebo ji založí ad acta," vysvětluje. Při standardním postupu podle trestního řádu má poškozený možnost podat stížnost, žádost o přezkum postupu policie, nebo iniciovat dohled nadřízeného státního zástupce. „Při postupu podle zákona o policii ale tyto možnosti fakticky mizí," varuje.
Současně upozorňuje i na nevyhovující úpravu nahlížení do spisu, která rovněž ponechává prostor pro nejednotné rozhodování policie o přístupu do spisu. „Z nahlížení do spisu se stal trochu nástroj. Některé osoby jej využívají k získávání informací pro civilní spory nebo jiné své účely. Policie to ví, a proto bývá v raných fázích trestního řízení velmi skoupá a spíše nahlížení neumožňuje,“ vysvětluje situaci v praxi.
Současná úprava podle něj vytváří právní nejistotu, protože policejní orgán má extenzivní možnost zvážit, koho považuje za poškozeného. V této souvislosti je problematické, že neexistuje jasný proces, do kdy a podle jakých pravidel má policie rozhodnout o žádosti o nahlížení. Zamítnutí žádosti o nahlížení tak bývá typicky velmi stručné a formální, bez bližšího odůvodnění.
Přečtěte si více v celém článku.
