Autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Linda Coufalová, Mgr. Barbora Melková, Simona Králová
V dalším díle našeho seriálu, který se věnuje depenalizanční novele účinné od 1. ledna 2026, se podíváme na posílení ochrany důvěrnosti komunikace mezi obhájcem a obviněným a nově zařazené ochraně důvěrnosti komunikace i mezi advokátem a podezřelým.
V rámci novely je konečně přijata jednotná úprava, dle které orgány činné v trestním řízení budou povinny zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem jakýmkoli způsobem, zejména ústně, elektronicky nebo v listinné podobě, ať již přenášených nebo uchovávaných v soukromí.
Trestní řád tak opouští původní nedokonalý koncept, kdy byla ochrana důvěrnosti upraveny pouze u vybraných procesních institutů. Nově jsou jádrem ochrany informace jako takové, a to bez ohledu na formu jejich sdělení či uchování. Musí se však vždy jednat o případy, kdy obsahem komunikace je poskytování právních služeb. Pokud by tedy obviněný s obhájcem komunikoval v jiné souvislosti, taková komunikace ochrany nepožívá.
Dotčené informace bude nutno výslovně označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o informace, na které se vztahuje ochrana důvěrnosti. V praxi tak bude nezbytné zajistit, že budou chráněné informace na první pohled rozpoznány, aby bylo možné se jejich ochrany dovolávat. To zřejmě nebude problém v případě, kdy bude mezi osobami probíhat písemná komunikace. Ovšem v případě osobních jednání už může být označení chráněných informací pro zúčastněné větší výzvou.
Bude-li přesto důvěrnost komunikace porušena, nesmí být získané informace v trestním řízení použity. Jedinou výjimkou je situace, kdy se použití takové informace dovolává sám obviněný – nebo podezřelý.
Ve stejném rozsahu se totiž ochrana bude nově vztahovat i na komunikaci mezi podezřelým a jeho advokátem v trestní věci. Toto je významná změna, která nově chrání obsah komunikace i tam, kde doposud nedošlo k zahájení trestního stíhání. Tato změna je velmi pozitivní. Novela zohledňuje, že i podezřelý se svým advokátem může diskutovat oblasti, které jsou svou povahou obdobné jako komunikace mezi obviněným a obhájcem.
To obzvlášť v případech, kdy fáze prověřování může trvat i dlouhou dobu. Podezřelý v tom okamžiku ještě vůbec nemusí vědět, že se jej dotýká trestní řízení. Přesto policie už v tuto dobu věc šetří a shromažďuje důkazy. Novela tak odstraňuje nedůvodné znevýhodňování podezřelých, proti kterým ještě nebylo zahájeno trestní stíhání, ale již jsou např. sledováni či odposloucháváni.
Zavedení nového § 35a do trestního řádu tak představuje zásadní posun v procesní ochraně důvěrnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem (respektive podezřelým a advokátem). Zatímco dosavadní právní úprava zajišťovala tuto ochranu pouze roztříštěně, nová komplexní norma poskytuje jasně stanovený procesní rámec. Vytváří tak silnější záruku, že trestní řízení bude probíhat v souladu s ústavně zaručenými principy. Zejména z pohledu řádného zajištění práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces považujeme tyto změny za jednoznačně pozitivní.
